Hračka Sylva Lauerová
„Hračkománie“ aneb sex a magie táhne
V erotickém bestselleru Hračka je kromě hromady sexu taky něco málo magie a jeden veletajný krvavý rituál.
Erotický román Hračka má všechno to, co byste od bestselleru očekávali. Sylva Lauerová, česká spisovatelka, žijící trvale na Seychelských ostrovech, se otevřeně rozepsala o tématech, která většinou dostávají určitý nádech tajemna a příchuť exotiky – ať už to jsou překvapivě otevřeně popsané sexuální scény anebo tajné magické rituály. Hlavní hrdinka románu, wellness terapeutka, pracující se světovými celebritami v srdci tropického ráje, prožívá vášnivý vztah se svým klientem. A protože je sama také zkušeným Mágem, o okultní rituály v knize není nouze. Skvěle čtivý příběh podaný osobitou formou zapsal Sylvu Lauerovou do paměti mnoha čtenářů. Jak vnímá ona sama svoji prvotinu, erotický román Hračka, který se po dvou úspěšných dotiscích letos v září dočkal již druhého vydání?
Sylva Lauerová s Mirkem Šimůnkem a Romanem Vojtkem – autogramiáda Hračky v Brně
1. Do literárního světa jste pronikla teprve před třemi lety a byly Vám publikovány již čtyři tituly. Co Vás svedlo na cestu spisovatelky a čím jste se živila dříve?
Do šuplíku jsem psala už od 12ti let, nicméně těsně po Sametové revoluci jsem se začala věnovat pragmatičtějším věcem, než je literatura, a se svými dvěma spolužáky z VŠ jsem založila realitní společnost. Určitou dobu jsem se věnovala podnikání v oblasti realit a developerské činnosti. Brzy jsem ale zjistila, že peníze a kariéra mě nečiní šťastnou. Udělala jsem radikální řez, vše jsem opustila a začala se naplno věnovat svému druhému koníčku – naukám, zabývajícím se duševním a fyzickým zdravím člověka. Po několika letech studia a následné výuky meditativních technik jsem se vrátila ke své první a největší lásce, jíž je psaní.
2. Vaší prvotinou Hračka jste se dvakrát umístila v TOP 10 nejprodávanějších knih. Další titul Michael2007 je ovšem kniha zcela jiného rázu a u čtenářů neměla zdaleka takový úspěch jako Hračka. Co říkáte na fakt, že společnost dává mnohem více přednost čtení o sexu než přemýšlení nad samotnou existencí, jež je mimo jiné téma právě knihy Michael2007?
Tak to je otázka, která by si místo jednoduché odpovědi zasloužila samostatnou diplomovou práci na téma „Lidská duše a její postavení v současné společnosti“ někde na fakultě metafyziky nejmenované světové univerzity. Ale pár postřehů bych k Vaší otázce přece jen měla. Současná moderní společnost miluje senzace a snad z nějakého podvědomého strachu se brání přemýšlet nad lidskou existencí, smyslem života a posláním každého z nás. Já tento fakt akceptuji, proto vznikla např. Hračka, nicméně se s ním neztotožňuji, a proto vznikl vzápětí Michael2007. Těch lidí, které Michael oslovil, máte pravdu - není příliš mnoho, ale bez výjimky jsou to lidé velmi moudří a upřímně hledající cestu z toho „sajrajtu“ (dovolím si použít tohle slovo, připadá mi výstižné), který v současné době na Zemi vládne.
3. Z jakého důvodu vychází Hračka podruhé a co si od Hračky slibujete tentokrát?
Hračka je vydávána podruhé jednoduše proto, že se doprodaly už dva dotisky prvního vydání. Nakladatelství se rozhodlo původní „narychlo“ připravené první vydání trochu zkultivovat, doplnit o úvod, slovo o autorovi a anotaci třetí knihy, thrilleru Otrok. Distributoři si žádali dodávky dalších knih a druhým vydáním chtělo nakladatelství uspokojit stále existující poptávku po této knize.
Sylva Lauerová s kmotry knihy – autogramiáda Hračky v Praze
4. Má Hračka tzv. „něco pro každého“?
Rozhodně má víc pro ženy a pro romantiky, než pro muže a realisty. Přesto si myslím, že posledních sto stránek si může užít každý.
5. Proč zrovna kniha plná otevřeně popsaných sexuálních scén? Myslíte si, že v době prvního vydání byla společnost připravena na tento žánr? Doposud se nic podobného na českém literárním trhu neobjevilo...
To, že byla společnost, řekla bych, dychtivě připravena, dokázala jistá „Hračkománie“, která nastala po oficiálním křtu knihy na přelomu roku 2007/2008.
6. Sexuální scény popisujete naprosto specificky a konkrétně. Čteme tedy fakta a nebo naopak všeobecné a nenaplněné lidské touhy?
Chcete po mě, abych teď přiznala, že jsem všechny scény v knize prožila sama? Přímočaré odpovědi se nedočkáte. Nicméně myslíte si, že pokud by to byly nenaplněné sny a touhy, byla bych o nich schopna psát tak autenticky a do detailu?
křest Hračky – Sylva Lauerová s kmotry knihy
7. Stejně jako sex, jsou i magické rituály v knize dost podrobně popsané. Považujete sex za magický?
Já osobně nikoliv. A myslím si, že vím, o čem mluvím. Je řada magických rituálů, které se sexem souvisí, nicméně magie jako taková si klade zcela jiné cíle, než úspěšný a vzrušující sexuální akt. V lidských dějinách byla magie často zneužívána ve jménu naplnění sexuálních tužeb. A za tím cílem byly egoisticky vytvářeny různé magické sexuální obřady. Sama magie je pro mě nadstavbou, nepotřebuji být vůbec sexuálně aktivní, abych mohla být úspěšným a prospěšným Mágem. Zodpovědně však musím přiznat, že jisté procento magických rituálů se sexuálním aktem spojeno je. Z mého hodnocení zcela vyjímám tantrický sex, to je zcela jiná kapitola.
8. Skutečně výstřední je rituál, ve kterém se hlavní hrdinové románu spojí krví, v knize však není popsán do konce. Je to proto, že je nebezpečný?
Rituál pokrevního pouta mezi milenci patří k nejtajnějším a tím pádem nejstřeženějším rituálním obřadům. Je prastarý, první zmínky o něm můžeme v útržcích najít u starobylých kultur, silou svého působení zasahuje člověka na dobu celého jeho pozemského života. Sám Mág, který je schopen beze zbytku tento rituál provést, jej nikdy nepředá byť svému Adeptovi, a už vůbec ne „obyčejnému smrtelníkovi“. Předal by jej patrně pouze jinému Mágovi, o kterém by si byl jist, že rituálu nezneužije.
9. Můžeme se těšit na další titul s podobnou tématikou?
Ano, a troufám si tvrdit, že daleko šťavnatější, než byla Hračka. Nebude v něm zdaleka tolik sexu, o to více však napětí a exotiky. A na své si přijdou právě i vyznavači rituálních obřadů. Víc však neprozradím. Snad jen to, že se na trhu objeví v první polovině příštího roku.
Autor rozhovoru je Jan Jackson
